Pravda o Duchu Svatém

ÚVOD
"Prijali jste Ducha svatého, když jste uverili?" (Skutky 19:2) Pokud ne, chybí vám Boží zaslíbení dostupné všem, "kterí v Neho uverili" jak ríká Písmo (Jan 7:38,39). Vše, co musíte vykonat, je cinit pokání, být pokrten ve jméno Ježíše a prijmout dar Ducha svatého se znamením mluvení v jiných jazycích (Skutky 2:38; 2: 4).

CO JE DUCH SVATÝ?
Duch svatý - je Duch Boží. Tento Duch Boží je tím stejným Duchem, který prebýval v Kristu (Jan 14:17,18; Rímanum 8:9,10), muže a bude prebývat i v lidském tele. "Ci snad nevíte, že vaše telo je chrámem Ducha svatého, který ve vás prebývá a jejž máte od Boha? Nepatríte sami sobe!" (1. Korintským 6:19) "Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás prebývá?" (1. Korintským 3:16)
Když Duch svatý prijde obývat telo cloveka, je to oznaceno jako "prijetí daru" nebo "být pokrten Duchem svatým" (Skutky 10:47; 11:16, 17). Duvod príchodu Ducha je tešit a vyucovat: "Utešitel pak, ten Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, On vás naucí všemu a pripomene vám všechno, co jsem vám ríkal" (Jan 14:26). Co doprovází naplnení Duchem svatým, je hlad po pravde Božího slova. Duch svatý je Duchem pravdy a prichází uvést verící do veškeré pravdy (Jan 16:13).
Dar Ducha svatého je dobrým darem od Boha. A každý, kdo verí v Pána Ježíše Krista, jak praví Písmo, by ho mel prijmout (Lukáš 11: 13; Jan 7'38 39)

ZASLÍBENÍ DUCHA SVATÉHO
"Petr jim odpovedel: Obratte se a každý z vás at prijme krest ve jménu Ježíše Krista na odpuštení svých hríchu, a dostanete dar Ducha svatého. Nebot to zaslíbení platí vám a vašim detem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Buh" (Skutky 2:38, 39).
Duch svatý byl poprvé zaslíben ve Starém zákone: "l stane se potom: Vyleji svého ducha na každé telo. Vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká videní" (Joel 2:28,29).
Jan Krtitel, predchudce Ježíše Krista, opakoval zaslíbení: "Já vás krtím vodou k pokání; ale ten, který prichází za mnou, je silnejší než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude krtít Duchem svatým a ohnem" (Matouš 3:11).
Ve ctrnácté kapitole Janova evangelia Ježíš svým ucedníkum slibuje, že se k nim navrátí po svém nanebevstoupení v podobe utešitele, nebo Ducha pravdy, nazývaného Duchem svatým. Už dríve se Ježíš odvolával na zaslíbení o rekách živé vody, proudících z verícího: "Kdo verí ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, jak praví Písmo. To rekl o Duchu, jejž meli prijmout ti, kterí v nej uverili. Dosud totiž Duch nebyl dán, nebot Ježíš ješte nebyl oslaven" (Jan 7:38,39).
Lukáš zapsal Ježíšovo ujištení pro nás, že Duch svatý je dobrým darem od Boha a že On nám jej rád dá, když po nem budeme toužit a hledat jej: "A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevreno. Nebot každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluce, tomu bude otevreno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho poprosí o vejce? Jestliže tedy vy, ac jste zlí, umíte svým detem dávat dobré dary, cím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého tem, kdo ho prosí!"
Buh touží, aby jeho Duch prebýval v lidech. Všechno, co clovek musí udelat, je verit v Nej, jak praví Písmo (Jan 7:38), cinit pokání a být pokrten ve jméno Ježíše (Skutky 2:38) a požádat Jej o zaslíbeného Ducha svatého a potom Jej prijmout (Lukáš 11:10).

PRVOTNÍ CÍRKEV PRIJALA DUCHA SVATÉHO
V jiném odkazu o naplnení Duchem svatým Ježíš svým ucedníkum prikázal: "Hle, sesílám na vás, co slíbil muj Otec; zustante ve meste, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti" (Lukáš 24:49). Približne sto dvacet ucedníku Ježíšuvova príkazu uposlechlo a v den letnic, ve meste Jeruzaléme, asi pred dvema tisíci lety Ježíš svuj slib naplnil.
"Když nastal den letnic, byli všichni shromáždeni na jednom míste. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dum, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdelily se a na každém z nich spocinul jeden: všichni byli naplneni Duchem svatým a zacali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat" (Skutky 2:1-4).
Predchozí pasáž zaznamenává pocátek jednoho z nejvetších zážitku, které jsou cloveku dostupné Naplnováni zaslíbení zacalo práve s temi prvními sto dvaceti. Joel prorokoval každé telo (Joel 2:28). Ježíš rekl, že každý, kdo bude žádat, dostane (Lukáš 11:10). Ve stejný den letnic, kdy došlo k prvnímu vylití Ducha, hovoril Petr o pokracování tohoto zaslíbení. Kolem tech, kterí Ducha prijali, se sešlo mnoho zvedavých lidí, aby zjistili, co bylo duvodem toho všeho zmatku. Petr té príležitosti využil k vysvetlení, že toto je to, o cem mluvil prorok Joel, a že Ježíš, kterého oni nespravedlive ukrižovali, je Pánem a Kristem. Oni, usvedceni ve svých srdcích, ptali se Petra a ostatních apoštolu, co mají delat (Skutky 2:37). Petr odpovedel, že když budou cinit pokání a budou pokrteni ve jméno Ježíše, tak také prijmou dar Ducha svatého. Šel s tímto zaslíbením tak daleko, že je toho dne prijaly tri tisíce lidí (Skutky 2:41). "Nebot to zaslíbení platí vám a vašim detem i všem daleko široko, které si povolává Pán, náš Buh" (Skutky 2:39). "Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to nekterí vykládají, nýbrž má s námi trpelivost, protože si nepreje, aby nekdo zahynul, ale chce, aby všichni dospeli pokání" (2. List Petruv 3:9).
Mnoho lidí uverilo a za dnu apoštolu zaslíbení prijalo. Ucedníci, kterí prijali moc být svedky poté, kdy na ne Duch svatý sestoupil (Skutky 1:8), nesli evangelium Pána Ježíše Krista do tehdy známého sveta. Filip vzal tu zprávu do Samarí, kde mnoho lidí uverilo a bylo pokrteno. Když apoštolé uslyšeli, že Samarí prijalo Slovo Boží, poslali Petra a Jana modlit se za ne, aby prijali Ducha svatého: "Petr a Jan tedy na ne vložili ruce a oni prijali Ducha svatého" (Skutky 8: 17). A tak se Samarané, které Židé formálne považovali za ty, kterí úcast na vecném živote nemají, stali úcastníky Otcova zaslíbení.
Petr rovnež prinesl zprávu o Pánu Ježíši do pohanského domu Kornéliova. Bylo to však až poté, co mu Buh ve videní zduraznil, že Boží zaslíbení patrí každému cloveku, kterého Buh stvoril, bez ohledu na národnost, rod, nebo jazyk. Nakonec, po prijetí této Boží pravdy, odešel Petr do Cesaree. A když k nim Petr ješte mluvil o Kristu, Duch svatý sestoupil na všechny, kterí ta slova poslouchali (Skutky 10: 44). Buh prokázal jednou provždy, že On nikomu nestraní (Skutky 10: 34).Buh dokonce naplnil svým Duchem Saula, jednoho z pronásledovatelu prvotní církve. Saul, jehož jméno bylo zmeneno na Pavla, vyznal, že pred tím, než ho Buh spasil, byl nejvetším z hríšníku (1.Timoteovi 1:15). A presto jej Buh naplnil Duchem svatým (Skutky 9:17) a ucinil jej velkým misionárem evangelia Pána Ježíše Krista, který nesl poselství k mnoha národum. V 19. kapitole Skutku mužeme císt, že nesl pravdu o Duchu svatém k ucedníkum Jana Krtitele v Efezu. Když se setkali, Pavel se jich zeptal, zda prijali Ducha svatého, když uverili. Když zjistil, že o Duchu svatém neslyšeli, Pavel jim lépe vysvetlil Boží slovo. Potom, když vyznali svou víru v Ježíše Krista, pokrtil je ve jméno Ježíš, vkládal na ne ruce a oni prijali dar Ducha svatého. Saul, pronásledovatel krestanské víry, se stal Pavlem, širitelem evangelia Ježíše Krista.
V prvotní církvi bylo zaslíbení Ducha svatého dostupné všem, kterí poslechli Boha (Skutky 5:32). Mnozí poslechli a mnozí prijali. To zaslíbení je stále dostupné i dnes, každému, kdo poslechne Boha. Tisíce poslouchají a tisíce prijímají.

JE DUCH SVATÝ NEZBYTNÝ?
Ano, prijetí Ducha svatého je nezbytné k dosažení plného biblického spasení. Duch svatý je dar od Boha, jako dusledek poslušnosti a víry v Nej (Skutky 5:32). Když clovek uposlechne Božího príkazu k pokání a dá se pokrtít ve jméno Ježíš, On mu zaslibuje Ducha svatého (Skutky 2:38). Buh svá zaslíbení neruší. Poslechne-li clovek tyto príkazy, pak zaslíbení prijme.
Ježíš použil slov "proudy živé vody poplynou", jako odkaz na Ducha svatého pro ty, kterí v Nej uverí - jak praví Písmo (Jan 7: 38). Jan rekl, že ti, kterí uverí v Pána Ježíše, "prijmou" Ducha svatého (Jan 7:39). Petr rekl, že když ciníte pokání a necháte se pokrtít ve jméno Ježíše Krista, "prijmete" dar Ducha svatého (Skutky 2:38). Tyto odkazy z Písma nám ukazují, že Duch svatý je pozitivním dusledkem poslušnosti príkazu Pána Ježíše Krista. "Kdo ríká: Poznal jsem ho, a jeho prikázání nezachovává, je lhár a není v nem pravdy" (1. List Januv 2: 4).
Ježíš to zretelne vyjádril, když rozmlouval s Nikodémem: "Amen, amen, pravím tobe, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemuže vejít do království Božího" (Jan 3:5). Být narozen z Ducha, je symbolické vyjádrení skutecnosti - být naplnen Duchem svatým. Ježíš zemrel za naše hríchy v utrpení na kríži, byl pohrben do propujceného hrobu a tretího dne byl vítezne vzkríšen ze smrti, pekla a hrobu. To je evangelium Pána Ježíše Krista, které clovek musí poslechnout. Každý musí zemrít svým hríchum v pokání, být s Ním pohrben pri krtu a být vzkríšen do nového života skrze narození z Ducha. Duch svatý dává verícímu nový život v Kristu: ..."ale Duch dává život" (2. Korintským 3:6).
V osmé kapitole Listu Rímanum hovorí Pavel o živote v tele. Zduraznil, že ti, kterí jsou naplneni Duchem svatým, budou vytrženi, zatímco ti, kterí nejsou, nemají požehnanou nadeji brzkého príchodu našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista: "Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch prebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, pak vaše telo sice podléhá smrti, protože jste zhrešili, ale Duch dává život, protože jste ospravedlneni. Jestliže ve vás prebývá Duch toho, který Ježíše vzkrísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkrísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná tela Duchem, který ve vás prebývá" (Rímanum 8: 9-11). Aby clovek dosáhl nadeji plného biblického spasení, musí být naplnen Duchem svatým.

ZJEVNÝ DUKAZ PRIJETÍ DUCHA SVATÉHO
Clovek narozený z Ducha ponese ovoce Ducha: "Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpelivost, laskavost, dobrota, vernost, tichost a sebeovládání" (Galatským 5:22,23). Budou-li rust v Duchu, budou vykazovat dary Ducha: "Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, nekomu zase víra v témž Duchu, nekomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, nekomu pusobení mocných cinu, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchu, nekomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená" (1. Korintským 12:8-10). V každém prípade, když clovek poprvé prijme krest Duchem svatým, bude mluvit jinými jazyky, jak mu dá Duch promlouvat. Tento dukaz naplnení Duchem svatým je odlišný od daru mluvit ve vytržení.
Izajáš o tom prorokoval: "Proto nesrozumitelnou recí a cizím jazykem promluví k tomuto lidu"... (Izajáš 28:11). Ježíš to potvrdil: "Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud prichází a kam smeruje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha" (Jan 3:8). A znovu Ježíš mluvil o dukazu pro ty, kterí verí: "budou... mluvit novými jazyky" (Marek 16:17)
Ježíš rekl, že bude slyšet hlas každého, který se narodil z Ducha (Jan 3:8) a to se uskutecnilo v den letnic: "všichni byli naplneni Duchem svatým a zacali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat" (Skutky 2:4). Petr si uvedomil, že Kornéliuv dum prijal Ducha svatého, "nebot je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha" (Skutky 10:46). Pavel vkládal ruce na lidi v Efezu, aby prijali Ducha svatého ..."a oni mluvili jazyky a prorokovali" (Skutky 19:6).
A trvá to do dnešních dnu, narodí-li se nekdo z Ducha, uslyšíme tento hlas. Oni mluví jinými jazyky, jak jim Duch dává promlouvat. Mluvení v jazycích bude vždy následovat naplnení Duchem, jako jeho prirozený dusledek.

ZÁVER
Prijetí krtu Duchem svatým je zaslíben každému, kdo o to požádá, je ochoten cinit pokání a být pokrten ve jméno Ježíš. Po krtu by mel toužit každý, protože bez nej nepatríte Kristovi (Rímanum 8:9). Prijme-li clovek Ducha svatého, bude mluvit v jazycích, jak mu dá Duch promlouvat.
Každý, kdo ucinil pokání, byl pokrten ve jméno Ježíše a touží po Duchu svatém, by o nej mel ve víre žádat Boha. Buh touží po tom, aby tento dar obdržel každý a když Mu clovek podrídí vše, On na nej svého Ducha vyleje. Ten, kdo pokání ze svých hríchu neuciní, nebo nebyl ponoren do vody ve jméno Ježíše, mel by tak ucinit. Potom teprve muže Ducha svatého prijmout. Když to udeláme, prinese nám to zcela nový život, plný radosti a pokoje ve službe Bohu. Je to milost Boží, kdy je clovek schopen žít, chodit, zpívat a uctívat v Duchu. Pokud nekdo nevyužije príležitosti k prijetí Ducha svatého, pomíjí to, po cem Buh touží, aby mel. Ano, život v Duchu je konecným cílem pro cloveka na zemi. A co je ješte lepší, že život v Duchu je vecný!